Page 31 - 族語新聞:文化小辭典
P. 31
Itiya ho, ano awaawa ko pakatiliday a 在早期的生活,阿美族部落雖沒
sarikecno Pangcah i, itiya to i kakaemang 有文字規範的法律,但是孩子從
ho mafana’ to saka’orip ko tamdaw no 小就懂得從生活中學習,依循著
傳統的祖訓成長,不輕易犯錯,
Pangcah, saka mato’as to i, awaay ko 一切都遵照阿美族部落的傳統社
mararaway sa, o maan kora rikec no 會規範運作。
Pangcah doedo saan to rakat no ’orip.
Ano masamaan ko ’orip i, matafesiw 如果在生活中,遇到有人違反規
ho mararaway matefoc, saka cima ko 範,這將會受罰,那麼在部落由
mamiketon to sarikec no niyaro’? o 誰來仲裁呢?這樣的事是由部落
kakitaan to no niyaro’ a miketon to 領袖依傳統規範來仲裁。比如說:
有人犯了性騷擾(ma’odangay)
sarikec no niyaro’. Ano ira ko mararaway 的罪,該如何處置呢?這由部落
ano malecad to tinako, ano ma’odangay 領袖依所犯的輕重臨時立法仲
i, masamaanay pitefoc? palinonoran a 裁。
misanga’ konian a sarikec no niyaro’.
Awaay ko tilid no Pangcah itiya ho, 部落當時沒有文字為依據,一切
doedo saan tora ano hakowaay kora 按其所犯的輕重來懲罰你所犯的
raraw iso. Ano ca to ano ma’odangay 罪行。若你犯了像性騷擾的罪,
kiso ano sa, patefoc to kolong. Ano 是要重罰的,可能要賠償一頭牛。
如果你是偷竊別人的財物一樣要
ira kiso mitakaw to dafong no tao sa 受罰,犯了錯就是要付出代價,
matefoc, tefoc tefoc saca, awaay ko 沒有補償這回事,一律賞罰分明。
palololen awaay ko sanay.
Nika itiya ho yano mako a fana’, ira i 不過我所知道的,過去各部落裡
阿美族各部落都有規範須要遵守。(取材
自原影片:部落沒有法律 全憑社會規範約
束言行 2020-10-19 Amis IPCF-TITV 原文會
原視族語新聞)
29

